Vítejte na stránkách dřevostaveb Ovelos.

08:00 – 16:00

Pondělí až pátek

Pod Rybníkem 5

154 00 Praha 5

800 888 016

Problematika zdravého životního prostředí v budovách z hlediska těkavosti stavebních materiálů

Životní prostředí v budovách nebo také obytné prostředí je pojem, který není radno s výběrem vašeho nového domova opomenout. Vždyť dle Světové zdravotnické organizace má až 30% ze všech budov na světě nezdravé životní prostředí, a proto se problematice zdravého životního prostředí v budovách budeme v tomto článku věnovat. Obytné prostředí je obecně prostor, který obklopuje člověka uvnitř budovy a je s ním ve vzájemné interakci. Ovlivňuje jeho fyzickou aktivitu, psychickou a dušení pohodu, nemocnost, délku života a mnohé další. Proto by naším cílem mělo být zajistit tzv. pohodu prostředí, což je stav, ve kterém se lidé cítí subjektivně co nejlépe, což se také odráží na jejich zdravotním stavu.

Mezi složky obytného prostředí patří např. mikroklima toxické, mikrobiální, světelné, akustické, ionizační, tepelně vlhkostní, odérové, elektromagnetické a mnohé další. Z tohoto výčtu složek, které ovlivňují celkové životní prostředí budovy, je jasné, že tato problematika je velice komplexní. Dále bude detailněji probrána problematika toxického mikroklimatu (přítomnost formaldehydu ve stavebních materiálech), které je ovlivněno z velké části použitými stavebními materiály při stavbě.

Toxické mikroklima v budovách je ovlivněno obsahem těkavých organických látek, které se nacházejí v konstrukci budovy. Tyto látky se odpařují při pokojové teplotě a uvolňují se pozvolna a dlouhodobě (i klidně po několik let). Z lepidel, nátěrů a třeba stěrek se ovšem uvolňují velice intenzivně v prvních několika dnech či týdnech po aplikaci. Mnohé z těchto těkavých organických látek mají charakteristický zápach a jejich koncentrace v interiéru je běžně mnohonásobně vyšší než v exteriéru. Mezi tyto látky patří například Benzen, Toluen, Methylen, Vinylchlorid, Formaldehyd, Acetaldehyd, Xylen a mnoho dalších.

V případě dřevostaveb se jedná hlavně o přítomnost formaldehydu. Formaldehyd vzniká při rozkladných procesech nebo spalováním uhlíkatých sloučenin. Ve vzduchu se rozkládá během jediného dne. Zvýšenou přítomnost formaldehydu pocítí člověk drážděním sliznic, bolestí hlavy, ztíženého dýchání. Dále pak člověka může postihnout zápal plic, astma a formaldehyd může na člověka působit i karcinogenně (rakovina horních cest dýchacích). Proto je naším cílem minimalizovat obsah formaldehydu v obytném prostředí a to hlavně ve stavebních materiálech a nábytku. Formaldehyd je totiž složkou lepidel, které se používají při výrobě desek z recyklovaného dřeva, jako jsou překližky, OSB desky (dřevotřískové) a další. Limity pro emise formaldehydu z těchto desek používaných hojně ve stavebnictví dané normou bohužel v ČR a ani v EU nejsou, lze však tyto výrobky klasifikovat do emisních tříd (E1-E3). Limity jsou však stanoveny pro koncentraci formaldehydu ve vnitřním prostředí dle Vyhl. 6/2003 Sb., která stanovuje limitní koncentraci formaldehydu v budovách na 0,06 mg/m3.

Díky konstrukčnímu systému společnosti Ovelos, který se skládá pouze z přírodního dřeva, je koncentrace formaldehydu či dalších toxických těkavých látek v tomto systému zanedbatelná. V porovnání s emisní třídou E1 (eventuálně E2) dle EN 13986, která stanovuje limitní emisi pro desky na bázi dřeva (dřevoštěpka, dřevotříska, OSB deska atd.), jsou naměřené emisní limity u materiálu používaného společností Ovelos téměř nulové.

Tyto vlastnosti byly prokázány provedenou analýzou dřevomodulu na Ústavu analytické chemie při Vysoké škole chemicko-technologické v Praze panem RNDr. Pavlem Zachařem, CSc. Tato analýza prokázala přítomnost pouze tzv. terpenických uhlovodíků a látek jim příbuzným. Tyto terpenické uhlovodíky (a látky jim příbuzné) jsou součástí silic a éterických olejů a jsou přirozeně obsaženy v různé míře i v čistém dřevě. Žádná z těchto látek není nikterak zdravotně závadná.

 

Zdroje:

(Přednáška) Složky toxického mikroklimatu, zdroje toxických plynů (plasty, podlahoviny, fungicidy, nátěry atd.). Charakteristiky základních škodlivin (formaldehyd, styrén, oxidy síry a dusíku, ozón, freony, CO, ftaláty, PBDE, polychlorované bifenyly atd.), zdravotní důsledky. Optimalizace toxického mikroklimatu. Kategorizace odpadů, likvidace odpadů. Praha: Fakulta Stavební, ČVUT, 4/2015

Top