Vítejte na stránkách dřevostaveb Ovelos.

08:00 – 16:00

Pondělí až pátek

Pod Rybníkem 5

154 00 Praha 5

800 888 016

Akustika dřevostaveb

Mnozí lidé si myslí, že dřevostavby mají obecně špatnou akustiku a tudíž, že je v nich slyšet i špendlík spadnout. To je ale omyl. Pojďme si proto ukázat, jak je to ve skutečnosti s akustikou v dřevostavbách obecně a specificky v dřevostavbách od společnosti OVELOS.

Akustika v dřevostavbách se obecně hodnotí z hlediska neprůzvučnosti vzduchové v konstrukcích svislých a kročejové zejména v konstrukcích vodorovných.

Vzduchová neprůzvučnost je schopnost konstrukce (stěna, příčka, strop) zabránit přenosu zvuku šířícího se vzduchem z jednoho prostoru do druhého.

Uvedeme si příklad: Pokud Váš soused má zapnutou televizi v místnosti, která sousedí s místností vaší a vy tyto zvuky slyšíte, pak má dělící konstrukce (stěna) špatnou vzduchovou neprůzvučnost.

Naproti tomu kročejová neprůzvučnost je schopnost konstrukce (stěna, příčka a zejména strop) zabránit přenosu akustické energie, která byla do ní přenesena vlivem mechanických impulsů (kroků) na jejím povrchu. Zdrojem kročejového zvuku jsou veškeré mechanické nárazy do konstrukce, jež budí ohybové vlny, které se šíří od místa impulzu a po odrazu na zlomech uvádějí další vrstvy konstrukce do chvění (difúzního). Chvějící se vrstva na povrchu pak následně přenáší do vzduchového prostoru, čili vašeho okolí, zvuk. Jako typický příklad zdroje kročejového zvuku slouží obyčejná chůze po podlaze v patře nad námi.

Jako jednotku pro posuzování vzduchové nebo kročejové neprůzvučnosti používáme 1 dB = decibel. A teď pozor. Pro posuzování dělící konstrukce z hlediska vzduchové neprůzvučnosti stanovujeme rozdíl hladin akustického tlaku mezi oběma prostory. Proto platí, že čím je tento rozdíl vyšší, tím dělící konstrukce zamezuje šíření zvuku lépe. Za to u kročejové neprůzvučnosti posuzujeme přímo hladinu akustického tlaku v místnosti, která zvuk přijímá. Je to tedy přesně naopak. Čím menší je hodnota akustické hladiny, tím je konstrukce z hlediska kročejové neprůzvučnosti lepší.

Norma ČSN 73 0532 stanovuje tyto mezní hodnoty pro vzduchovou a kročejovou neprůzvučnost jednotlivých konstrukcí:

Vzduchová neprůzvučnost:         Příčka ≥ 42 dB

Podlaha ≥ 47 dB

Kročejová neprůzvučnost:          Podlaha ≤ 63 dB

Příčky v dřevostavbách společnosti Ovelos splňují výpočtové hodnoty vůči těmto normám se 7 % rezervou.

Dále bychom si měli vysvětlit, jak funguje přenos zvuku v klasické zděné stavbě či dřevostavbě.

 

Jako příklad si vezměme stěnu. Zděná stěna se chová jako „jednovrstvý masivní“ (zanedbejme omítky) prvek, který je rozkmitán jako celek. Lepší akustika v těchto konstrukcích se docílí zvýšení objemové hmotnosti či hustoty resp. kompaktnosti stěny.

 

A jak to je to tedy s dřevostavbou?

Stěna zde není „jednovrstvý masivní“ prvek, který by kmital jako celek, nýbrž se skládá z více vrstev, protože se jedná o sendvičovou konstrukci. V tomto případě probíhá přenos zvuku tak, že zvukové vlny rozechvějí plášť a ten prostřednictvím spojovacích prvků přenáší vibrace na plášť druhý, který poté teprve dále předává kmity do prostoru na opačné straně konstrukce. V tomto případě je hlavní výhodou u dřevostaveb, že každým přenosem zvuková energie ubývá a proměňuje se v teplo.

 

Jak je patrno z vysvětlení, jakákoli sendvičová (akusticky nesourodá) konstrukce je z hlediska akustického odporu vždy výhodou.

Je však nutno zdůraznit, že u sendvičových konstrukcí záleží i na více faktorech, jež ovlivňují jejich funkci přenášet či nepřenášet zvukové vlny. Jedná se o vícevrstvou skladbu a především tedy záleží na akustických vlastnostech jednotlivých vrstev a jejich vzájemného propojení. Jedná se hlavně o objemovou hmotnost použitých materiálů podobně jako u zděných konstrukcí, důležitý je však také dutinový prostor sendviče. Měl by být vyplněn izolací pouze z části, protože poté konstrukce vykazuje výsledky lepší, než kdyby dutina byla vyplněna izolací celá. Převážně tyto výplně jsou aplikovány izolací z vláken (minerální vlákna, dřevovlákna atd.), které určují a ovlivňují také velmi důležitý tepelný odpor stěny. Tato dosahuje lepší vzduchové neprůzvučnosti, než kdyby byla dutina ponechána nevyplněna. Jak výše uvedeno podstatným faktorem je spojení vrstev. Pokud jsou jednotlivé vrstvy vzájemně spojeny lepidlem, tedy pevně, pak se neprůzvučnost zhoršuje. Pružná mechanická spojení oproti lepeným pevným spojům vykazují obecně lepší akustické hodnoty neprůzvučnosti.

Závěrem definujme akustické výhody dřevostaveb.

  1. Co se vzduchové neprůzvučnosti týče, tak díky využití sendvičové konstrukce jsou dřevostavby obecně lepší než klasické zděné konstrukce klasické.
  2. Oproti tomu kročejová neprůzvučnost stropů, případně schodišť, je u dřevostaveb problematická a je třeba ji řešit správnou volbou stropních konstrukcí a případných jejích detailů.

Společnost Ovelos dodává především domy přízemní (bungalovy) převážně bez druhého nadzemního podlaží, čímž je problematika kročejové izolace zcela eliminována.
U domů z druhým nadzemním podlažím je třeba přistupovat k řešení stropní konstrukce zcela individuálně v závislosti na typu stavby. Je ovšem také nutné si uvědomit nevýhody vícepodlažních staveb zejména z hlediska termoregulace čili také energetické náročnosti. Tato volba záleží především na zákazníkovi, na jeho finančních možnostech, velikosti pozemku a neméně na regulativech jednotlivých stavebních úřadů.

 

Zdroje:

1) Kaňka, Jan, Stavební fyzika 1: Akustika budov, 2. vyd., Praha: ČVUT, 2007, 120 s., ISBN 978-80-01-03664-8

2) Nyč Miroslav, Sádrokarton, Grada Publishing a.s., 2005, 328 s., ISBN 978-80-24-76633-1

3) ČSN 73 05 32 – Akustika. Hodnocení zvukové izolace stavebních konstrukcí a v budovách.
4) http://stavba.tzb-info.cz/akustika-staveb/10175-akustika-silna-stranka-drevostaveb

 

Top